Koho bolí záda

Bolesti zad jsou jednou z nejčastějších příčin nemocnosti a invalidity. Postihují dnes i mladé lidi. Nejde jen o důsledek nedostatku pohybu nebo jednostranného pohybu, ale i o psychické souvislosti a stres.  

Páteř je tvořena sedmi krčními, dvanácti hrudními a pěti bederními obratli, ty jsou spojeny meziobratlovými ploténkami a vazy, navazuje křížová kost a kostrč, jež je spojena s pánví. Páteř spolu se souvisejícími kostmi funguje jako řetězec vzájemně se ovlivňujících částí a v součinnosti s ostatními částmi těla.

Např. narušení nožní klenby může způsobit bolest krční páteře a hlavy. Je důležité si uvědomit, že páteř drží ve správném postavení svaly. Hlavní fyzickou příčinnou bolestí a nakonec i výhřezů plotének není poškození obratlů, ale svalová nerovnováha, jejich oslabení nebo stažení svalů. Svalům trupu se výstižně říká svalový korzet. Pacienti s bolestmi zad tvoří velkou část klientely praktických lékařů a neurologů. Bohužel neexistuje jednoznačná souvislost mezi stupněm viditelných degenerativních změn nebo poškození páteře na rentgenu a mezi objektivním nálezem a subjektivními potížemi. Existují lidé, kteří trpí velkými bolestmi zad, a přesto nemají nijak výrazný objektivní nález. Naopak se někdy zjistí pokročilé změny na páteři u lidí, kteří nemají žádné potíže. Pro lékaře je pak matoucí , jak potíže pacienta posuzovat. Bolesti zad jsou jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Podle jedné studie, kterou zmiňuje MuDr. Hnízdil, lidé nestonají podle závažnosti příznaků nebo nálezu na rentgenu, ale podle toho, na jak dlouhou dobu to předpověděl lékař. Když řekl, že je to bude bolet tři týdny, bolelo je to tři týdny. Když jim řekl, že do týdne budou fit, do týdne byli fit. Také je dobře známo, že četnost stonání se "zády" i jinými potížemi výrazně klesá s vyšším pracovním postavením a platem pacienta. Níže postavení a hůře placení zaměstnanci stonají mnohem více. Jen částečně to souvisí s tím, že obvykle vykonávají fyzicky náročnou práci, která záda zatěžuje. Existuje studie u pacientů s výhřezem meziobratlové ploténky, která byla podle magnetické rezonance indikována k operaci. Pacientů bylo asi sto a všichni měli nezpochybnitelný nález. Před operací se podrobili psychologickému vyšetření, při němž se sledoval pět rizikových faktorů, např. traumatické dětství, rozvod rodičů, zneužívání, drogy, alkohol apod. Psychologové rozdělili pacienty ještě před operací do tří skupin podle toho, kolik rizikových faktorů měli. Skupina prví měla maximálně jeden, skupina dvě měla 2-3, skupina třetí jich měla čtyři a více. Po operaci se vyhodnotily jejich výsledky v subjektivní úlevě- podle magnetické rezonance se mělo ulevit všem, protože všem odstranili mechanický důvod bolestí. Jaké byly výsledky? Psychicky nejméně traumatizovaná skupina jedna měla úspěšnost operace 97%. Skupina dvě kolem 60% a nejvíce psychicky traumatizovaná skupina měla úspěšnost operace kolem 17% !! Pacienti z této skupiny byly totožní, jejich hlavní problém byl v jejich příběhu, ne v zádech.